Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč říkám NE „nobelovce“ pro Nicholase Wintona...

25. 05. 2014 7:07:07
... jakkoli si ji bezesporu zaslouží. Ale než mne začnete kamenovat, přečtěte si tento článek až do konce a zkuste se nad ním pořádně zamyslet.


Nicholas3.jpg Sir Nicholas George Winton
je člověk, který má můj neskonalý obdiv. Poprvé jsem o tomto muži - který těsně před začátkem II. světové války zachránil 669 dětí z ohroženého Česko-slovenska před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království - dozvěděl někdy v roce 2002 v souvislosti s dokumentem Síla lidskosti. Tento týden jsem navíc poprvé shlédl další z dokumentů režiséra Mateje Mináče, nazvaný “Nickyho rodina”. A narovinu přiznám, že při některých emotivních záběrech (třeba při setkání Sira Nicholase se zachráněnými dětmi po letech v televizním studiu) jsem neměl daleko k slzám.

Sir Nicholas nehleděl na osobní pohodlí či bezpečnost a prostě něco udělal. “Něco”, co jiní považovali za nemožné a co nakonec znamenalo záchranu 669 nevinných dětských životů. Válka skončila, život šel dál a Nicholas Winton i nadále žil (a žije) příkladným životem. Celá desetiletí o svém činu nikomu nic neřekl (dokonce ani svojí manželce) a nebýt jedné objevené truhly na půdě, dnes bychom o tomto muži zřejmě nic nevěděli...

Je dobře, že takoví příkladní a skromní lidé ještě mezi námi žijí. O jejich příbězích by se mělo mluvit a zachovat je pro budoucí generace. Takové činy je potřeba společensky ocenit... I když (a nebo možná právě proto, že) kvůli medaili nebo nějaké ceně to Sir Nicholas určitě nedělal. Prostě, žádný kus kovu nebo stužka na saku nemůže činy tohoto velkého muže dostatečně vyvážit.

Proč ale tohoto člověka na konci jeho úžasného a dlouhého života (Pozn.: v tomto týdnu oslavil 105. narozeniny. Dodatečně se připojuji k zástupu gratulantů s přáním pevného zdraví!), chceme dehonestovat mediálním cirkusem, sloužícím jen k selfpromu politiků? Už jen samotná nominace ze strany našich politiků a s ní spojené petice, zasazené opakovaně a jen ‚úplnou náhodou‘ do času předvolebních kampaní, jsou toho dostatečným příkladem. Tolikrát zmiňovaná a bohužel notně zprofanovaná Nobelova cena míru má jistě svůj význam, který mi ale v posledních letech zřejmě nějak uniká. Podle jejího statutu se tato cena se uděluje osobnostem nebo institucím, které “vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád, či pořádání a propagaci mírových kongresů”. Aha... tak zřejmě proto ji získali třeba Barack Obama (sotva vstoupil do Bílého domu), Evropská Unie (vážně netuším za co), více terorista než politik a mírotvůrce Jásir Arafat (nemá cenu ani komentovat), Al Gore spolu s Mezinárodním panelem pro změny klimatu?? Mezi takovými laureáty bych Sira Nicholase viděl opravdu nerad!

Jasně, můžete namítnout, že “nobelovku za mír” v minulosti získali i Martin Luther King, Matka Tereza, 14. Dalajláma a další skutečné osobnosti. K těm Winton bezesporu patří. A tu "nobelovku" měl získat již dávno!! Daleko větším počinem by, podle mého názoru, bylo vytvoření úplně nové Ceny za humanitu, udělované mezinárodní a apolitickou organizací či nadací. A proč by se nakonec nemohla jmenovat právě po Siru Nicholasi Wintonovi? Její sídlo a udělování v Praze by pak bylo více než symbolické...

Chceme-li činy velikánů nějak ocenit, připomínejme si je. Natáčejme dokumenty o jejich životě, vydávejme o nich knihy, stavme jim pomníky, pojmenovávejme po nich školy či náměstí, pořádejme nejrůznější vzpomínkové akce - třeba takové jako byl „Wintonův vlak“ v roce 2009. Ale hlavně, dbejbe jejich příkladu a nebuďme lhostejní! Že je to v dnešní době nemožné? Odpovím Vám na závěr životním credem Sira Nicholase Wintona:

"Všechno, co není vysloveně nemožné
se dá uskutečnit,
jestliže se na to člověk plně zaměří,
a je rozhodnutý to udělat”.

Mějte se jak si zasloužíte. A když už není líp, tak alespoň ať není hůř...

Autor: Radek Šoltys | neděle 25.5.2014 7:07 | karma článku: 26.82 | přečteno: 1396x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Zuzana Zajícová

Divoké letní noci a taky pěkná divočina ve dne

Horké letní ráno. Sobota v červenci. Na klice nám visela igelitka plná tvrdého chleba. Dřív jsme je dávali sousedovic koním, ale poslední dobou máme zajímavější strávníky.

26.6.2017 v 10:46 | Karma článku: 15.57 | Přečteno: 504 | Diskuse

Helena Vlachová

Když škola bývala školou

Zdálo se mi o zástupci školy. O mém prvním zástupci školy, od něhož jsem se tolik naučila. Vynikal přísností a nekompromisností a já jsem mu za to po celý život vděčná.

26.6.2017 v 10:16 | Karma článku: 24.18 | Přečteno: 636 | Diskuse

Jan Tichý

No jo, Pražáci…

...povzdechl si policista na obvodním oddělení v malém městě, když vyslýchal jako svědka mého syna, kterému v Praze ukradli peněženku s doklady.

26.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 15.64 | Přečteno: 916 | Diskuse

Jiří Havlíček

Bismarckovský model zdravotnictví v Čechách

Proč se u nás tento skvělý model zdravotnictví, stal zdrojem obživy pro různé typy hladojedů a obchodníků, kteří kupčí z našim zdravím??? Jak je možné, že pojišťovny a farmaceutické společnosti na nás tím to způsobem parazitují??

26.6.2017 v 4:36 | Karma článku: 15.81 | Přečteno: 354 | Diskuse

Miroslava Pokorná

Poezie v kuchyni

Některé mé kuchařky jsou notně staré. Když říkám notně, tak třeba z roku 1944. Namátkou: Tajemství malochovatelské kuchyně, podle které jsem kdysi připravovala králíka tak, aby nesmrděl.Knížky o koření a bylinkách. Jídla ze soji

26.6.2017 v 1:29 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 108 |
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 957
Otevřený a dynamický člověk s ekonomickým vzděláním, hledající nové výzvy. Má zájem o cestování, fotografování, dění kolem nás. Kulinářství a dobré víno mu není cizí. Rád diskutuje s těmi, kteří mají co říct. Za největší katastrofu v životě považuje srážku s blbcem.... a demagogem.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.